O projektu

Co znamená komunitní plánování sociálních služeb?
Komunitní plánování sociálních služeb je moderní metoda, která vede ke zmapování kvality, dostupnosti a potřebnosti sociálních služeb v regionu. Cílem je zajistit efektivní udržitelný systém, ve kterém každý najde pomoc v tíživé životní situaci.

Jak jste se k projektu vlastně dostala?
V roce 2017 mi končila rodičovská dovolená a já se již nechtěla vrátit na původní pracovní pozici v Praze. Zde jsem působila od ukončení studia na Vysoké škole ekonomické, ale vždy jsem věděla, že se chci vrátit do Pelhřimova. V tuto dobu mě oslovila Místní akční skupina Šipka, která měla možnost realizovat v roce 2017 – 2019 projekt zaměřený právě na komunitní plánování sociálních služeb z Operačního programu zaměstnanost.

Souhlasila jste s nabídkou okamžitě nebo jste ji zvažovala?
(smích): No, ze začátku jsem měla obavy. Přeci jen jsem studovala ekonomický obor a sociální služby pro mě byly „velkou neznámou“. Prakticky platí, že pokud člověk nepotřebuje pomoc pro sebe nebo své blízké, o sociální oblast se moc nezajímá. V tu dobu jsem měla povědomí o domovech pro seniory, pečovatelské službě, ale to bylo asi tak všechno. :)

Nakonec jste se ale do projektu pustila, co Vás tedy přesvědčilo?
V první řadě jsem si zjistila, že se na Pelhřimovsku komunitně plánovalo naposledy v letech 2005 – 2007, tudíž Komunitní plán již neodrážel současnou situaci. Byla tedy pro mě výzva zjistit více informací o sociální pomoci v našem regionu, a také být u zrodu nové strategie. Rozhodující však pro mne bylo nakonec to, že jsem si mohla sama zvolit tým lidí, kteří se mnou budou na projektu spolupracovat.

Jak jste tedy začala?
Na samotném začátku plánu jsem musela svoji vizi zkonzultovat s vedením města Pelhřimov. Město Pelhřimov bylo hlavním partnerem projektu a bez jejich pomoci by kvalitní komunitní plán ani nemohl vzniknout. Vážím si spolupráce se sociálním odborem města Pelhřimov, protože to, s jak zodpovědným přístupem k plánování sociálních služeb přistoupili, mě velmi motivovalo. Dalším krokem bylo oslovit všechny organizace poskytující sociální služby. Projekt měl původně zahrnovat pouze poskytovatele zařazené do „Registru poskytovatelů sociálních služeb“, ale my jsme se nakonec rozhodli oslovit i organizace poskytující návazné (doprovodné) služby. Jedná se o služby, které jsou např. na zdravotně-sociálním pomezí nebo prostě jen pomáhají lidem s běžnými starostmi. Pak už zbývalo sestavit organizační strukturu plánu a vybrat zástupce do Řídící skupiny, Koordinační skupiny a Pracovních skupin.

Jak reagovali poskytovatelé soc. služeb na projekt a samotné zapojení se do komunitního plánování?
V dnešní době jsou všichni zahlceni administrativou spojenou s různými projekty a často už není síla pouštět se do nových věcí. Byla jsem tedy připravena i na odmítnutí. S řediteli jednotlivých organizací jsem si nejprve dohodla schůzku a osobně navštívila všechna zařízení sociálních služeb v našem regionu. Bylo pro mne důležité neřešit plán jen „takříkajíc od stolu“, ale vidět vše v praxi. Upřímně jsem byla nadšená, protože všichni mi vyšli maximálně vstříc. Každá organizace stanovila své zástupce, kteří ji zastupovali v rámci realizace celého projektu. Velmi přínosné zároveň bylo, že se v rámci pracovních skupin potkávali ředitelé, vedoucí pracovníci i pracovníci přímé péče. Plán tak mohl odrážet názory a doporučení všech, kteří v sociálních službách pracují.

Kolik lidí s Vámi na projektu nakonec spolupracovalo?
Nakonec asi kolem 50. Kromě poskytovatelů sociálních služeb byli do plánu zapojeni i zástupci města Pelhřimov, zástupci Kraje Vysočina, zdravotníci, psychologové apod. Plán trval 2 roky, takže docházelo ke změnám a ne všichni se mohli účastnit každé pracovní skupiny. Upřímně ale musím říci, že jsem měla obrovské štěstí na lidi. To, s jakou odpovědností k plánu většina přistupovala, bylo základním předpokladem smysluplné práce. A za to bych chtěla všem ještě jednou poděkovat. Zároveň došlo k navázání nových kontaktů a poznání se organizací navzájem, což je pro kvalitní fungování celého systému velice důležité.

Zapojili jste i veřejnost?
Ano. Veřejnost byla zapojena především kvůli zmapování jejich sociálních potřeb, názoru na fungování sociálních služeb a také možnosti poukázat na nedostatky systému. V rámci plánu tak proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření zaměřené na veřejnost, zástupce obcí i samotné pracovníky v sociálních službách. Já měla na starosti zástupce obcí. Největší práci však odvedli pracovníci jednotlivých organizací. Ještě teď si živě pamatuji jejich zděšení, když jsem jim dlouhé dotazníky na pracovních skupinách představila (smích). Nebylo to pro ně vůbec jednoduché, protože je museli vyplňovat v rámci svých pracovních povinností. Vše ale zvládli na jedničku a výsledkem je kvalitní Střednědobý plán, který odráží skutečnou situaci v regionu.

Posledním dotazem je, co jste si z komunitního plánování odnesla Vy osobně?
Byla to pro mě velice obohacující zkušenost a lidí, kteří v sociálních zařízeních pracují, si velice vážím. Není to vůbec jednoduchá práce a emočně často velmi vypjatá. Je důležité, aby na těchto pozicích pracovali lidé, kteří jsou zodpovědní, mají sociální cítění a záleží jim na ostatních. Byla bych moc ráda, kdyby sociální pracovníci nebyli finančně podhodnoceni, protože jejich práce je pro nás všechny velice důležitá. Jednou se totiž všichni dostaneme do situace, kdy budeme potřebovat jejich pomoc. Na co však od té doby myslím je, abychom neřešili maličkosti a snažili se jeden druhému pomáhat. Díky projektu jsem se seznámila s různými osudy lidí, kteří nemají život vůbec jednoduchý. Na to bychom měli všichni myslet. :)